POEZIE 4

POEZIE 4

30.08.2016 | POEZIE

  • z pocitů 
  • (ukázka ze sbírky SETMĚLÁ OKNA, Miroslav Kozák 1997)

U soutoku

  • Zbloudilé
  • říčky opřely se o jeden břeh
  • Průhledná v šedou zapouští
  • se jak šlápota v písek
  • Proud přes vlny 
  • vzdouvá hlas
  • jež vstává a pak zas ulehá z cárů hladiny
  • Z protiproudu vytrhl se kačení křik
  • Dítě co brodilo se u břehu
  • slzy pouští
  • neb prstíky páteře kopřiv pročesalo


  • . . . 

  • Rákosím do ticha
  • řeč ropuch
  • a ve tmu slova zapomenutá

  • Blízko k půlnoci je měsíc lampionem
  • na břehu okoralé schne tělo ryby
  • odvečera páchne z ní strach

  • v otiscích komářích drah
  • jarmarků světlušek

  • Noční blues

  • Hou-
  • pavá scéna rybničních řas
  • a cárů měsíce
  • na hladině probodané palachy

  • Stín sovy Na ticho žabí smyčce oknem
  • noci zní
  • zblízka kručí jich sonáta
  • Nabízí své přístřeší list lopuchu
  • I voda je pomoklá nocí
  • tma jak povětroň z křídel netopýra věští
  • ten probírá se z prvního leknutí
  • skrze kápě smrtihlava
  • A až bude čas
  • Přijde si pro tebe ranní křik kohouta

  • Poněkud prázdno u ulice
  • člověka vyjedl déšť
  • koupe se v
  • kalužích jako dítě
  • sám

  • Zrcadlo silnice omývá ty co vkročí
  • průhledné šero vodou rzá
  • obloha schovaná do jam
  • naslouchám mokrých soch padání

  • Myslím na tebe
  • na to co mezi námi bylo
  • na to z nás zbylo
  • probolí plačky němý vodomil

zpět